Carlos N. Hatchcock – Bílé pírko rozsévalo smrt v řadách Vietcongu a NVA

Už v samotných počátcích dvacátého století se odstřelovači stali nedílnou součástí armády. K největšímu rozmachu došlo v druhé světové válce a jednotlivé armády si následně zdokonalovaly výcvik odstřelovačů. Ačkoliv se jednalo o speciálně vycvičené vojáky, tak i mezi nimi se objevili muži, kteří svým umem a úspěšností eliminovaných cílů všechny předčili. Mezi takové výjimečné muže patřil i zbrojní seržant Carlos Norman Hatchcock.

Hatchcock se narodil 20. května 1942 ve městě Little Rock v Arkansasu. Už od deseti let pravidelně lovil a tříbil si své střelecké dovednosti. Traduje se, že dokázal svou malorážkou trefit běžící veverku. Když v květnu roku 1959 ukončil své studium tak jeho kroky mířili rovnou do řad námořní pěchoty. Do nasazení ve Vietnamu vyhrál Hatchcock jakoukoliv střeleckou soutěž, které se zúčastnil. Vstoupením do řad námořní pěchoty se Carlosovi splnil sen, který měl už jako mladík lovící zvěř. A to ještě zdaleka netušil, co si pro něj osud připraví v dalekém Vietnamu.

Ve Vietnamu byl nejdříve nasazen jako vojenský policista, ale záhy se přihlásil do odstřelovačského kurzu, který absolvoval na výbornou. V této době kapitán Edward James Land rozhodl o přítomnosti odstřelovače v každé jednotce, a tak Carlos putoval rovnou do akce. Jako svou primární zbraň si zvolil opakovací pušku Winchester model 70 v kalibru 30-06 Springfield s osminásobnou optikou Unertl a k tomu nesl i standardní pistoli Colt M1911A1 jakožto sekundární zbraň. Ve své kariéře použil i pár jiných zbraní, ale vždycky se vrátil k Winchestrovce. Vzhledem k faktu, že Hatchcock byl vyznavačem v samostatném plnění misí, tak se jeho počet potvrzených zásahů zastavil na čísle 93. Odhadovaný počet skutečných zásahů je někde mezi 300 až 400 zásahy. Za svou službu se stal pro nepřítele noční můrou, které přezdívali Lông Trắng neboli Bílé pírko, které Hatchcock nosil na svém klobouku. Pro severovietnamce byl tak nebezpečný, že na něj vypsali odměnu 30 000,- amerických dolarů. Za takovou sumu by mohla malá vietnamská vesnice žít 25 let. I přes tuto astronomickou částku za jeho hlavu si odměnu po celou dobu války nikdo nevyzvedl. U Hathcocka se snoubily špičkové odstřelovačské dovednosti s notnou dávkou štěstí. 

Carlos chodil na lov vždy časně z rána, případně večer. Při lovu na vysokého generála NVA prokázal Carlos neskutečnou vůli, trpělivost a odvahu se kterou se dokázal plížit po čtyři dny nepřátelským územím, aby se dostal do ideální střelecké pozice. Téměř kilometr a půl v nekrytém prostoru, kde neustále hlídkovali jednotky NVA. Chvílemi byli tak blízko, že měl Carlos obavy, aby na něj nešlápli. Když se dostal na pozici, tak pečlivě zamířil a čekal. Generál vyšel před svůj stan a Hatchcock jej jednou ranou trefil do srdce na vzdálenost téměř 650 metrů. Generál padl okamžitě mrtev k zemi a Carlos musel rychle zmizet. To se mu podařilo, aniž by sis jej kdokoliv všiml. 

V okolí základny Hil 55, kde byl Carlos umístěn, operovala jednotka Vietcongu vedená nemilosrdnou a krutou velitelkou, které se přezdívalo Apačka. Tato bestie nejen, že zabíjela, ale také s velkou oblibou mučila zajaté mariňáky, a to včetně trhání nehtů či kastrace. Tento úkol měl pro Hatchcocka osobní příchuť a vydal se Apačku ulovit. Byl jí na stopě dlouho až se mu podařilo, společně s jeho pozorovatelem, objevit její jednotku. Na vzdálenost přes půl kilometru však nebylo možné rozeznat, kdo je muž nebo žena. Až Apačka udělala osudovou chybu, když šla na záchod jako žena. V tu chvíli Hatchcock neváhal a přesnou ranou ji eliminoval. Podle svých slov použil poprvé a naposled i druhý výstřel.

Vzhledem k částce, která byla na Carlose vypsána, bylo jen otázkou času, kdy si jí pokusí vyzvednout nějaký elitní severovietnamský odstřelovač. Tím odstřelovačem byl muž přezdívaný Kobra a aby vylákal Hatchcocka k souboji, tak odstřeloval vojáky na základně Hill 55. Taktika mu vyšla a Carlos se vydal jej ulovil. Tuto bitvu ukončil Carlosův výstřel, který přišel o zlomek vteřiny dřív, než stihl Kobra vystřelit. Záblesk slunce od puškohledu Carlosovi ukázal pozici nepřítele a ten jej trefil přímo skrz jeho zaměřovač do hlavy. 

Jako ukázka Hatchcockovi schopnosti inovace a přizpůsobení se situaci byl severovietnamský kurýr, pohybující se kousek od základny Hill 55, ale mimo dostřel Bílého pírka. Díky pomoci zbrojního seržanta upravili kulomet M2 Browning s ráží .50 Browning pro možnost střelby jednotlivými náboji a opatřili jej odpovídající optikou. Pak už jen Carlos čekal na kurýra, kterému poslal přesný vzkaz a na vzdálenost 2249 metrů jej eliminoval. Tento rekord byl překonán až v roce 2002 v Afghánistánu Arronem Perrym.

Hatchcockovo angažmá ve Vietnamu ukončila nehoda, kdy jeho vozidlo Amtrack MLVTP-5 najelo na minu. Carlos sám vyvázl bez zranění, ale okamžitě začal zachraňovat ostatní vojáky z hořícího auta, přičemž utržil popáleniny na 90% těla. Následně byl evakuován domů a dlouho se léčil, a to včetně několika transplantací. Po vyléčení působil jako lektor odstřelovačů, avšak v roce 1975 se mu začala prudce zhoršovat roztroušená skleróza což vedlo k ukončení vojenské služby v roce 1979. 

Carlos N. Hatchcock, elitní odstřelovač, který sám unikl mnohokrát smrti a svými činy zachránil spousty vojáků, zemřel 22. února 1999 ve věku 56 let.

Žádné štítky.