Václav Morávek – Věřím v Boha a své pistole

Odbojová skupina Tři králové, která byla ustanovena v rámci vojenské organizace Obrana národa, byla jedna z nejnebezpečnějších skupin na území protektorátu. Vyznačovala se nejen diverzními a zpravodajskými akcemi, ale také několika šprýmy, které hraničili až s přehnanou odvahou jejich proveditelů. Za nimi stál věkem nejmladší a hodností nejnižší, avšak naprosto rovno právní člen skupiny štábní kapitán Václav Morávek. 

Václav Morávek se narodil 8. srpna 1904 v Kolíně. Zatímco otec byl středoškolský profesor technických oborů na zemské řemeslnické škole, jeho matka byla zbožná žena v domácnosti. S ní měl Morávek velmi hluboký vztah, který do velké míry definoval jeho žebříček životních a morálních hodnot. Taktéž ona jej přivedla k evangelické víře, když spolu s rodinou konvertovala k Československé církvi evangelické. Morávek v mládí absolvoval přes obecnou školu až po gymnázium, kde roku 1923 odmaturoval. Zásadním obratem v jeho životě byl nástup k pěšímu pluku v Terezíně, pravděpodobně aby zaopatřil rodinu po smrti otce. Morávek absolvoval vojenskou akademii v Hranicích, kde získal hodnost poručíka dělostřelectva. Následně byl odvelen k posádce v Olomouci, kde absolvoval dělostřelecký kurz. Už v hodnosti nadporučíka jej velení poslalo na jezdecký kurz odkud se vrátil zpátky k posádce v Olomouci, kde setrval až do okupace. Demobilizován byl v hodnosti štábního kapitána.

Po okupaci se aktivně zapojil do zakládání Obrany národa díky čemuž byl převelen do Prahy, kde se osudově seznámil s Josefem Mašínem a Josefem Balabánem. Následně tito tři vytvořili již legendární diverzně-zpravodajskou skupinu Tři králové. Skupina aktivně sbírá informace v protektorátu, které následně odesílala do Londýna. V roce 1940 musel Morávek přejít plně do ilegality, neboť se mu dostalo gestapo na stopu. Na konci jara 1940 byl na doporučení Josefa Balabána se stal výhradní spojkou mezi odbojem a Paulem Thümmelem známým jako agent A-54. Morávek jako spojka fungoval bezchybně i díky své znalosti němčiny. Informace přebíral od Thümela až do března 1942. Není bez zajímavosti, že s pomocí Thümmela provedl Morávek likvidaci několika nacistů mimo jiné i jednoho z účastníků mučení Josefa Mašína.

Mimo podílu na diverzních akcích Tří králů a téměř až fantastického útěku před gestapem, kdy jej zachránil za cenu vlastního života Josef Mašín, byl Morávek vyhlášeným šprýmařem, jehož vtipy byly leckdy až šíleně odvážné. Pravidelně doručoval nové vydání ilegálního časopisu V boj na velitelství gestapa v Praze. Nejvíce si utahoval z Oskara Fleischera, kterého velitel pražského gestapa pověřil dopadením Tří králů. Například neváhal navštívit Fleischerovu oblíbenou hospodu, kde si od Fleischera nechal zapálit cigaretu. O celé situaci pak Fleischera informoval přes jeho nadřízeného Hanse-Ulricha Geschkeho. Jindy zas gestapo zabavilo Morávkův zimník a on poslal do Petschkova paláce pohlednici jako z Bratislavy s tím, že díky zabavení zimníku odjíždí do teplých krajin. Všichni tři rádi provokovali Němce tím, že chodili po Praze s insigniemi NSDAP a díky svému krejčímu panu Cabicarimu se převlékali do tyrolských krojů.

Bohužel se skupině stal osudným rok 1941 kdy v dubnu gestapo zadrželo Balabána a v květnu Mašína, když kryl ústup Morávka s Peltánem. Morávek zůstal sám a díky své pověsti i bez podpory oficiálních míst Obrany národa. Postupně se gestapo dostalo i na stopu Morávka. Dokonce ještě stihl kontakt s paradesantní skupinou Silver A, které měl zařídit falešné doklady. Bohužel 21. března 1942 měl navečer schůzku s Václavem Řehákem a s A-54 poblíž Ořechovky. Řehák šel napřed a byl zatčen gestapem. To viděl Morávek a chtěl kolegu osvobodit rychlou a překvapivou akcí. Morávek vyrazil, ale nepočítal s dalšími gestapáky uschovanými v krytu. Začala divoká přestřelka na jejímž konci zůstal štábní kapitán Václav Morávek mrtev s prostřelenou hlavou. Tu mu k překvapení prostřelili příslušníci gestapa, ačkoliv jejich rozkaz zněl zatýkat odbojáře živé. 

Václav Morávek byl in memoriam povýšen v roce 1945 do hodnosti podplukovníka dělostřelectva a v roce 2005 na brigádního generála stejně jako ostatní členové skupiny Tři králové. 

Když se jej Josef Mašín při jednom z prvních setkání zeptal, čemu věří, odpověděl Václav Morávek legendární větou: „Věřím v Boha a své pistole“.

Žádné štítky.