V každém válečném konfliktu bez ohledu na velikost se odehrají momenty, které se vzpírají jakémukoliv chápání a z dnešního pohledu jsou téměř nepředstavitelné. Leckdy se díky velké dávce odvahy a drzosti podaří nepřítele natolik zmást, že ani drtivá přesila neznamená vítězství. Jeden z takových činů se odehrál u belgického městečka Holzheim a má jej na svědomí nevysoký výsadkář Leonard Alfred Funk Jr.
Leonard Funk se narodil 27. srpna 1916 v Pennsylvánii, a ačkoliv dorostl jen do 162 centimetrů tak v pětadvaceti letech narukoval do armády. Po vstupu USA do války se okamžitě přihlásil jako dobrovolník k nově vznikajícím parašutistům a byl zařazen do Company C náležející pod 508th Parachute Infantry Regiment. V Anglii byl následně zařazen k výsadkové 82nd Airborne division. Hned 6. června 1944 měl šanci ukázat, co v něm je. Jako spousta dalších vojáků byl byl při výsadku shozen kdesi třicet kilometrů za německými liniemi u řeky Merderet. Při doskoku si Funk zvrtl kotník, ale ani to jej nezastavilo, aby se postavil do čela dalších osmnácti parašutistů, kteří dopadli do okolí a neměli velení. Po deset dnů Funk vedl tuto improvizovanou jednotku skrz německé pozice směrem k vlastním vojákům. Za celou dobu neztratil jediného muže, i když k tomu leckdy neměl daleko. Za tento čin obdržel Stříbrnou hvězdu.
V Normandii prožil Funk i celá 82. výsadková divize těžkých 33 dní, během kterých si leckdy sáhli až na dno. Po stažení zpět do Anglie se zdálo, že si paragáni budou moci vydechnout. Ve vzduchu už ale visel Mongomeryho riskantní plán na dobití a udržení mostů v Nizozemí do příjezdu obrněných posil. Operace dostala název Market Garden a výsadkáři z dvaaosmdesáté dostali na starosti most v Nijmegenu. Výsadek byl proveden 17. září 1944 a Funkova rota C vyskočila z letadel nad pahorkatinou u městečka Groesbeeck. Celá akce se vyvíjela dobře a po dopadu se jednotlivé části divize přesouvali k mostu. V druhé vlně výsadku bylo plánováno shodit podpůrné jednotky, a to včetně dělostřelectva, všichni přepravováni na kluzácích. Bohužel celá oblast včetně přistávací plochy se hemžila Němci, kteří na kluzáky spustili palbu z 20 mm protiletadlových děl. Situace byla kritická, a proto byl vydán rozkaz několik jednotek výsadkářů povolat na vyčištění dopadiště. Mezi nimi byla i Funkova rota C. Zde Funk opět předvedl svou neskutečnou odvahu k za pomoci pouze dvou mužů likvidoval jedno německé protiletadlové postavení za druhým. Pomocí nenadálých útoků za pomoci granátů a samopalu Thompson zlikvidoval čtyři palebná postavení a zabil dvacet Němců, aniž by opět ztratil jediného muže. Po katastrofálním neúspěchu operace Market Garden se Funk spolu s ostatními přeživšími z dvaaosmdesáté vrátil zpět do Anglie.
Tou dobou už měl Funk u celého 508. pluku renomé zkušeného vojáka, který nenechá nikoho na holičkách. To nejtěžší a zároveň nejneuvěřitelnější dobrodružství na něj teprve čekalo. Nejdříve v rámci bitvy v Ardenách hájil pozice u Chevronu, které však musel celý pluk opustit po šesti dnech těžkých bojů. Němci však potřebovali přesunout síly jinam, a tak byl 508. pluk poslán 24. ledna do zázemí. Tam však dlouho nezůstali a byli opět povoláni na frontu. Ačkoli v Ardenách už bylo dobojováno tak na některých místech se Němci ještě úporně bránili. Funkova rota C dorazila k belgickému městečku Holzheim 29.ledna a hned dostala za úkol vyčistit asi třicet domů na okraji Holzheimu. Pro zadaný úkol však Funk neměl dostatek vojáků, a tak improvizovaně naverboval administrativní síly ze štábu. Nikdo neodmlouval. Ten den hustě sněžilo, což hrálo Funkovi do karet. Díky nízké viditelnosti se podařilo Funkovi vyvolat v nepříteli dojem, že na ně útočí daleko větší síla nežli jedna rota doplněná o kancelářské krysy. Němečtí parašutisté unavení z ardenského bojiště se Funkovi vzdali a spolu s jejich velícím důstojníkem je odzbrojil a nechal stát na poli za městem. Situace však byla neudržitelná, neboť Němci brzy zjistili, jak velká jednotka je zajala. Funk nechal čtyři výsadkáře hlídat na osmdesát zajatců a vydal se pro pomoc. Po půlhodině hledání posil ve vánici Funk své pátrání vzdal a poslal své muže, aby se pokusili dostat k americkým pozicím. Sám se vydal zpět k zajatcům a doufal, že cestou něco vymyslí. Mezitím k zajatcům dorazila německá hlídka, která výsadkáře odzbrojila a nechala je klečet s rukama nad hlavou. Když se Funk blížil k poli, tak na něj německý důstojník pro výstrahu vypálil a řekl mu ať vzdá. Funk s Thompsonem na rameni došel pomalu až k důstojníkovi. Všiml si svých čtyř mužů, jak klečí s rukama za hlavou a bylo mu okamžitě vše jasné. Důstojník mu zatlačil hlaveň své MP-40 do břicha a znovu jej vybídl ať se vzdá. Funk pomalu sundával samopal z ramene, avšak místo odhození zbraně začal divoce pálit. Nejdříve zastřelil důstojníka a následně zasypal překvapené Němce salvou ze samopalu. Zařval na své muže, aby se chopili zbraní a pálili taky. Za několik desítek vteřin Funk vyprázdnil do naprosto šokovaných Němců dva zásobníky a nechal za sebou 21 mrtvých a dalších dvacet zraněných. Pohled na běsnícího Funka musel byl strašlivý, neboť se ostatní Němci okamžitě vzdali. Tato akce vynesla Funkovi Medaili cti, kterou mu osobně připnul prezident Harry Truman a mezi výsadkáři se stal nejvíce vyznamenaným vojákem. Sám Funk vstoupil mezi legendy 82. výsadkové divize.
Leonard Alfred Funk Jr. odešel do civilu v červnu roku 1945. Až do důchodu v roce 1972 pracoval v rámci administrativy starající se o válečné veterány. Zemřel 20. listopadu 1992 ve věku 76 let a byl pohřben na Arlingtonském hřbitově.
Žádné štítky.