Na opačném břehu: Američané ve službách říše

Je poměrně běžnou věcí, že se armády expandujících států uchylují ke snaze o rozšíření svého potenciálu pomocí rekrutování bojovníků z řad občanů poražených zemí. V případě nacistického Německa tomu nebylo jinak. A přestože se ideologie Třetí říše nestavila k mnoha těmto národům zrovna pozitivně, bylo čistě pragmatickým rozhodnutím posílit tímto způsobem svoje vojska. Získali tak sílu navíc, kterou mohli využít nejen k boji, ale například i k terorizování civilního obyvatelstva a dalším účelům, s nimiž si nacisté nechtěli špinit ruce. Není však pravdou, že by všichni z těchto odvedenců nešli bojovat dobrovolně, ba dokonce existovali i takoví, kteří dobrovolně opustili svoji zemi výměnou za boj za vůdce a národ. Byli tedy i nějací Američané, kteří dobrovolně opustili Spojené státy a přidali se do služeb Wehrmachtu a SS.

Američané emigrující do Německa

Během hlavně druhé poloviny třicátých let minulého století se mnoho Američanů německého původu, mnohdy spolu se svými rodinami, odstěhovali do Německa. Vyslyšeli tehdy volání říšské propagandy všem „árijským soukmenovcům“, aby se vrátili do vlasti a podpořili velký boj německého národa. V článcích a dokumentech věnujícím se americkým občanům v nacistické armádě se často zmiňuje tzv. „Washingtonova brigáda“, složená výhradně z Američanů německého původu. Ačkoliv se v tomto případě jedná o fikci vytvořenou za účelem propagandy, někteří Američané skutečně sloužili v německé uniformě.

Příběh Martina J. Montiho

Mezi nejznámější z nich patří bezesporu bývalý pilot amerického letectva Martin James Monti, který mundúr pilota USAF vyměnil za stejnokroj SS. Vyrůstal v tvrdě konzervativním tradicionalisticky orientovaném prostředí. Není tedy divu, že byl vychováván v přísném křesťanském duchu. Ve třicátých letech se stal oddaným následovníkem římskokatolického klerika Charlese Coughlina, proslulého svými protikomunistickými, protikapitalistickými a antisemitistickými kázáními. Tento kněz mimo kritiky americké demokracie podporoval nacionálně socialistický režim Adolfa Hitlera a fašistický režim Mussoliniho. Mimo něj existovalo v tehdejší Americe mnoho hnutí podporujících nacistickou ideologii. K jedné z nich, zvané Svaz německých Američanů se Monti připojil. Členové této organizace mimo pochodů, demonstrací a shromáždění organizovaly také indoktrinační tábory pro děti a adolescenty „árijského“ původu. V roce 1941, v době, kdy Spojené státy vstoupili do druhé světové války, byla tato organizace a ostatní jí podobná sdružení zakázána.

Nástup k letectvu a realizace útěku

Monti se šest měsíců od útoku na Pearl Harbor přihlásil k odvodu a v listopadu nastoupil k letectvu, kde se za dva roky stihl kvalifikovat jako pilot strojů Lockheed P-38 Lightning a Bell P-39 Airacobra a k tomu získal hodnost nadporučíka. Ovšem na začátku října 1944 nastartoval svůj plán útěku na německou stranu. Rozhodl se tedy dostat na evropské bojiště a získat letadlo k přeletu do Německa. Nakonec se mu v době pobytu v Itálii povedlo dostat na letiště určené k opravám a zkušebním letům. Zde dokázal získat povolení ke zkušebnímu letu Lockheed P-38 Lightning. Ihned po vzletu zamířil na druhou stranu italské fronty směrem k Osou okupovanému Milánu. Zde se vyslovil k podpoře Třetí říše a potěšil své hostitele darem v podobě amerického Lightningu. Po krátkém pobytu v zajateckém táboře byl poslán do Berlína, kde se setkal s kapitánem SS Peterem Delaneym, americkým utečencem, který zařadil do jednotky propagandy SS-Standarte Kurt Eggers. Úlohou Montiho se stalo šíření nacistické propagandy, zejména mezi vojáky a civilisty na západě. Na sklonku války, v době, kdy již Německu docházeli bojeschopní lidé, mu bylo přikázáno připojit se k jednotce na frontě v severní Itálii, kde byl krátce po svém příjezdu nucen se vzdát americké 5. armádě.

Návrat do Spojených států

Po svém zadržení se Monti zprvu úspěšně pokoušel předstírat nedobrovolně odvedeného amerického zajatce. Byl tedy navrácen do služby u letectva. Až odhalení jeho záznamů z Německa potvrdilo, že jednal dobrovolně a v důsledku toho byl odsouzen k 25 letům vězení a pokutě 10 000 dolarů za zradu. V roce 1960 byl nakonec propuštěn, čímž si ze svých původních 25 let odseděl pouhých 11. Až do své smrti 11. září 2000 žil Martin James Monti poměrně spořádaným životem bez žádných dalších provinění. I navzdory faktu, že nebyl jediným občanem USA, který se za války rozhodl přeběhnout, se Martin J. Monti i tak zapsal do historie jako jeden z nejznámějších dezertérů druhé světové války.

MENDEZ. Claudia. True? In Band of Brothers, Malarkey Asks a German POW Where he Was From, He Answered Eugene, Oregon. Did That Actually Happen? War History Online [online]. 06.12.2018 [cit. 10.03.2021]. Dostupné z:https://www.warhistoryonline.com/instant-articles/german-americans-fight-wwii.html

SOODALTER. Ron. In late 1944 U.S. Army Air Force Lieutenant Martin James Monti stole a reconnaisance plane and defected to the failing Nazi cause – but why? Historynet [online]. [cit. 10.03.2021]. Dostupné z: https://www.historynet.com/a-yank-in-the-ss.htm