Armymagazin

Zakázané zbraně, aneb atomovkou to nekončí

Technologický pokrok je dvousečný meč. Na jedné straně nám pomáhá usnadňovat život, na druhé straně však představuje hrozbu pro samotnou existenci lidstva. Cokoliv od rozvoje průmyslu po dopravu se projevilo kromě praktičnosti také jako z dlouhodobého hlediska škodlivé a nebezpečné. Pro vojenské technologie to platí dvojnásob. Zbraně prošly během lidských dějin neuvěřitelným vývojem a některé z nich jsou považovány za příliš ničivé na to, aby bylo morální je používat v boji. Všichni jistě víme o množství odzbrojovacích dohod týkajících se jaderných zbraní. Ty ale nejsou jediný druh zbraní, které se lidstvo rozhodlo zakázat. Tento článek vám nyní představí další druhy zbraní příliš brutálních pro použití v boji.

Laserové zbraně

Americký voják operující dazzler (Zdroj: Bulletin of the Atomic Scientists)

Jeden z protokolů Červeného kříže pojednává o zákazu laserů schopných trvale oslepit protivníka, které v současnosti spadají mezi zbraně způsobující zbytečné utrpení, což je kategorie zbraní, do níž se většina zbraní zmíněna v tomto článku řadí. V případě jednoho z protokolů přidaných k Ženevské úmluvě o zbraních z roku 1980, se celkem 107 zemí vyslovilo souhlasně k zákazu všech zbraní vyvinutých k trvalému poškození zraku oběti. Ovšem i v současnosti se vyskytují problémy s používáním obdobných zařízení v boji. Jedním z příkladů jsou tzv. „dazzlery“, což jsou zbraně určené k dočasnému oslepení nepřítele. Ty byly například použity ozbrojenými silami Spojených států v několika konfliktech na Středním východě. Kritici poukazují zejména na to, že tyto zbraně se až příliš blíží porušení již zmíněné úmluvy, na kterou Spojené státy přistoupili pouhý rok před jejich zavedením.

Ricin

Semena skočce obecného (Zdroj: Global News)

Jedná se o toxin skočce obecného, který se pěstuje ve velkém jako zdroj ricinového oleje, kdy se olej lisuje z jeho semen připomínajících malé fazole. Ve zbytcích po lisování zůstává pak mimo bílkovin a glycidů také dva prudce jedovaté toxiny – ricin a RCA (ricinus communis aglutinin). Člověka údajně dokáže zabít už jen jeden miligram ricinu. Když osoba ricin pozře či vdechne, může tento toxin způsobit silnou nevolnost a během několika dní také smrt a v případě vpíchnutí dokonce způsobí selhání orgánů během několika chvil. Ačkoliv je tento jed v současnosti používán spíše v terorismu než v konvenční válce, i přesto existovaly během historie snahy o jeho nasazení, například v případě experimentů režimu Saddáma Husseina v 90. letech minulého století. Naštěstí však ricin není dostatečně efektivní coby zbraň hromadného ničení vzhledem k jeho nízké efektivitě v případě útoku na větší množství lidí.

Hořčičný plyn (Yperit)

Britští vojáci s kulometem Vickers a raným modelem plynové masky (Zdroj: Reflex)

Tento nebezpečný bojový plyn, poprvé syntetizovaný v roce 1860 anglickým chemikem Frederickem Guthriem je známý zejména pro své nasazení v první světové válce, poprvé německou armádou v bitvě o Ypres proti britským a francouzským jednotkám, odkud získal své jméno. Ačkoliv chemické zbraně se již nějakou dobu používaly, v případě yperitu se jednalo o plyn, proti kterému se nešlo ochránit plynovou maskou, protože k vyvolání účinku bylo potřeba pouze kontakt s kůží. Následky byly puchýře po celém těle, záněty očí (vedoucí v některých případech až k slepotě), zažívací problémy a poleptání plic, kvůli kterému přeživší velmi často trpěli obtížemi s dýcháním.  Mimo použití během první světové války je mimo jiné známé použití tohoto plynu během druhé čínsko-japonské války v letech 1937-45. Z novodobých dějin například nasazení plynu v roce 1988 při útoku režimu Saddáma Husseina na kurdské město Halabdža, jež měl za následek 5000 obětí, a mimo jiné také použití plynu bojovníky Islámského státu proti syrským vládním jednotkám ve východosyrské provincii Dajr az-Zaur.   

Dýmějový mor

Zanícená rána pacienta s dýmějovým morem (Zdroj: Wikipedia)

Může nám přijít zvláštní mluvit o mnoho století staré nemoci v článku o zakázaných zbraních, ale biologické zbraně se zrodili mnohem dříve než během posledních pár desetiletí. Ve skutečnosti to byl například již z dob před cca. 700 lety existují záznamy o Čingischánově hordě používající mrtvoly nakažené morem jako munici při obléhání. Pro obléhané město to pak následně znamenalo nutnost odklízet mrtvoly, které byly de-facto morovými bombami šířícími nákazu mezi obyvateli města. Mor je však překvapivě objekt obav i v současnosti. Právě z tohoto důvodu je zakázán na základě úmluvy o biologických zbraních z roku 1972, jelikož vzhledem k potenciální rezistenci vůči antibiotikům a schopnosti zabíjet desetitisíce lidí představuje i v současnosti vážné bezpečnostní riziko.

Bílý fosfor

Útok bílým fosforem v západní části Mosulu, 2.června 2017
(Zdroj: Human Rights Watch)

Tato látka se v minulosti běžně používala v zápalných bombách, ale v současnosti toto použití odporuje Ženevským konvencím. Důvodem je nejen brutalita této zbraně, kdy při kontaktu s člověkem je bílý fosfor schopen popálit mimo kůže také tkáň a v některých případech se propálit až na kost, ale také velké nebezpečí, že namísto nepřátelských vojáků zasáhne civilisty. Obviněním z nepovoleného použití bílého fosforu čelili např. Spojené státy a Rusko během bojů proti Islámskému státu v Sýrii a Iráku. A v roce 2019 bylo i Turecko obviněno z nasazení této zbraně během invaze do Sýrie, a to i v obydlených oblastech, kde se použití bílého fosforu považuje za válečný zločin.

Kazetové bomby

Kazetová hlavice montovaná na rakety Honest John missile se submunicí M134 naplněnou bojovým plynem Sarinem (foto circa 1960). (Zdroj: Wikipedia)

Jedná se o výbušná zařízení skládající se z kontejneru nesoucího množství menšího druhu munice, například drobné časované výbušniny nebo miny. Ty jsou navrženy tak, aby explodovaly až poté, co budou zničením primárního kontejneru rozesety do okolí místa dopadu. Některé kazetové bomby mohou obsahovat až tisíce malých kusů výbušnin a jedna bomba tak může zničit velmi rozsáhlou oblast. Hlavním problémem v případě této a mnoha dalších zakázaných zbraní je vysoká pravděpodobnost, že tato zbraň zabije civilisty. Z tohoto důvodu prosadilo mezinárodní společenství jejich zákaz, který podpořilo celkem 103 zemí včetně České republiky, která se svých zásob kazetových bomb definitivně zbavila v roce 2008.

PEŠEK. Jaromír. Ricin a jiné přírodní jedy. Vesmír [online]. 03.04.2003 [cit. 08.03.2021]. Dostupné z: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2003/cislo-4/ricin-jine-prirodni-jedy.html

PODZIMKOVÁ. Dina. Konference přijala návrh zákazu kazetových bomb. Deník [online]. 29.05.2008 [cit. 08.03.2021]. Dostupné z:https://www.denik.cz/ze_sveta/bomby_konference20080528.html

Utrpení vojáků bylo enormní. Před 100 lety Němci v Belgii poprvé použili yperit. iRozhlas [online]. 09.07.2021 [cit. 08.03.2021]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/utrpeni-vojaku-bylo-enormni-pred-100-lety-nemci-v-belgii-poprve-pouzili-yperit_1707091030_jra

Turecko čelí obviněním, že použilo proti Kurdům v Sýrii bílý fosfor. Novinky [online]. 23.10.2019 [cit. 23.10.2021]. Dostupné z:https://www.novinky.cz/zahranicni/turecka-invaze/clanek/turecko-celi-dalsim-obvinenim-z-pouziti-bileho-fosforu-v-syrii-40300978

JUKL. Marek. Dr. Ph.D. Současné trendy MHP v oblasti zákazu některých konvenčních zbraní. Český Červený kříž [online]. [cit. 08.03.2021]. Dostupné z: https://www.cervenykriz.eu/konvencni-zbrane-trendy

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Scroll to Top