Eli Kohen – První agent, který položil život za novodobý Izrael

V květnu roku 1948 vyhlašuje samostatnost nový stát Izrael a hned druhý den zaútočí na nový stát armády pěti arabských států a začne tak jeden z mnoha bojů za přežití Izraele. Mladý židovský stát svede ještě několik válek za svou existenci. Zásadní postavou, která zasáhne do výsledku šestidenní války v roce 1967, je Eli Kohen – první agent chycený a popravený jako Izraelec.

Mládí prožil v Egyptě, kde se narodil jako Elijahu ben Ša’ul Kohen do ortodoxní rodiny syrských židů z Aleppa. Syrský přízvuk, který se naučil od svých rodičů, bohatě využije v pozdějším životě. Antisemitismus pocítil už při svých studiích na elektrotechnické univerzitě v Káhiře, kde jej napadali členové Muslimského bratrstva. Od mládí se hlásil k sionismu a účastnil se mnoha akcí sionistických organizací. V roce 1947 nebyl přijat do egyptské armády z důvodu pochybné loajality, což v přeneseném slova smyslu znamenalo, že skutečným důvodem byl jeho židovský původ. Ze stejného důvodu byl vyloučen v roce 1949 i z univerzity a ve stejném roce přesídlila jeho rodina do nově vzniklého státu Izrael. Eli setrval v Egyptě, aby mohl koordinovat sionistické aktivity v zemi.

Po příjezdu do Izraele se nastěhoval do doma na předměstí Tel Avivu a nějaký čas pracoval jako archivář v telavivské pojišťovně. O rok později vstoupil do IDF (Israel Defenece Forces), kde byl díky svým jazykovým schopnostem umístěn na pozici analytika v oddělení kontrašpionáže. Eli hovořil plynně hebrejsky, arabsky a francouzsky. Tato práce jej však nenaplňovala, a tak se přihlásil do izraelské tajné služby Mosad, kam jej však díky psychologickému profilu nepřijali. V roce 1959 se oženil s iráckou židovkou Nadijou Madžalovou a chvíli se zdálo, že se ke službě vlasti už nevrátí. Jiného názoru však byl ředitel Mosadu Me’ir Amit, který hledal vhodného kandidáta, jenž by infiltroval nevyšší vládní kruhy v syrském Damašku. Eli podstoupil intenzivní výcvik, který obsahoval šifrování, sledovací techniky a použití zbraní, topografii a další dovednosti. Zdokonalil si též svůj egyptský a syrský akcent arabštiny. Na konci výcviku získal novou identitu. Z Eliho Kohena se stal syrský obchodník Kamal Amin Ta’abet.

Jednou z nejdůležitějších věcí v životě tajného agenta je neprůstřelný životní příběh své nové identity. Agent si jej musí stoprocentně osvojit a ideálně mu i sám uvěřit. Kamal Amin Ta’abet měl být původem Syřan, jehož rodina emigrovala přes Alexandrii do Argentiny. Jeho otec zkrachoval a roku 1956 zemřel. Jeho matka přežila svého muže o pouhý rok. Amin pracoval u svého strýce v cestovní kanceláři a později začal velmi úspěšně obchodovat s textilem. Agent Kohen přiletěl do Buenos Aires v roce 1961 a prvních pár měsíců zasvětil studiu španělštiny. Jako renomovaný podnikatel se rychle infiltroval mezi syrskou smetánku. Je přirozený šarm, sebevědomé vystupování, ale hlavně peníze mu otevírali dveře na večírky a recepce. Díky svým penězům mohl investovat do různých projektů a charit a díky tomu se velmi záhy dostal na seznam hostů syrského velvyslanectví. Mezi jeho blízké přátele přibylo několik významných diplomatů a vlivných syrských politiků. Amin Ta’abet se netajil svými vlasteneckými touhami se vrátit zpět do Sýrie a pomoci s budováním státu. V roce 1962 se mu naskytla příležitost investic do syrské ekonomiky díky obchodním nabídkám. Chytil se příležitosti, zařídil si syrské občanství a usadil se v centru Damašku v luxusní čtvrti Abú Rumána. Ve své vile pořádal opulentní večírky, kterých se účastnili vysoce postavení armádní i vládní úředníci. Díky alkoholu se k němu dostali zákulisní informace z různých ministerstev. Některé zdroje uvádějí, že večírků se účastnil i Amin al-Háfiz, jenž byl syrským prezidentem v letech 1963 až 1966, což on sám celý život popíral. Podle bratra Maurice Kohena byl Eli dokonce třetí v pořadí mezi nejvážnějšími kandidáty na funkci syrského prezidenta.