Operace Anthropoid byla nejen v českých ale i světových válečných dějinách naprosto výjimečná. Atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byla odvážná operace, kde spolupracovalo několik výsadků československých parašutistů vyslaných z Anglie. Poněkud opomíjeným, ale stejně zásadním mužem byl člen výsadku Silver A radista Jiří Potůček, který i přes svou odvahu byl nakonec poražen. Je o to zajímavější, že jej nezastřelilo gestapo ale český agilní četník.
Jiří Potůček se narodil 12. července 1919 v Jižním Tyrolsku, kde jeho otec sloužil jako osobní komorník hraběte Šternberka. V pozdějším věku se stěhuje spolu s rodiči do západočeské vesničky Břasy u Rokycan, kde mají jeho rodiče domek s malým hospodářstvím. Mladý Jiří byl pracovitý, a tak nastoupil k firmě Baťa, kde se vyučil gumárenským instruktorem. Čekala jej velmi slibná a zajištěná budoucnost do které však krutě a nemilosrdně zasáhla druhá světová válka. Díky práci v zahraniční filiálce Baťových závodů v Osijeku se mladý Potůček dostal přes Řecko, Turecko a Sýrii do Francie, kde vstoupil do československé zahraniční armády a byl zařazen jako spojař. Bohužel Francie byla poměrně záhy poražena nacistickým Německem, a tak byl Potůček evakuován v červnu 1940 do Velké Británie. Opět byl zařazen ke spojařům a o rok později byl vybrán k výcviku pro zvláštní úkoly. Absolvoval parašutistický a bojový výcvik v anglické vesničce Ringway na kraji Manchesteru. Po absolvování tvrdého výcviku byl jako radiotelegrafista zařazen do tříčlenné paraskupiny SILVER A, a to v hodnosti četaře. Dalším mužem ve skupině byl rotmistr Josef Valčík a velení měl na starosti nadporučík Alfréd Bartoš. Potůček vyfasoval radiostanici jménem Libuše a celý výsadek byl přepraven na území protektorátu 29. prosince 1941 u obce Senice poblíž Poděbrad.
Jiří potůček pod krycím jménem Alois Tolar nastoupil jako noční hlídač do kamenolomu Hluboká u obce Ležáky. Odtud se také poprvé spojil přes Libuši s Anglií a to 15. ledna 1942. Díky pokročilé technice gestapa v lokalizaci ilegální radiostanic bylo nutné Libuši i s Potůčkem neustále přesouvat. Jeho cesta vedla přes rybářské sádky u Lázní Bohdaneč, mlýn v Ležákách až do školy v Bohdašíně u Červeného Kostelce. Zásadním momentem je 27. květen 1942 kdy se v Praze uskuteční atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Začíná hon na spolupracovníky atentátníků. 24. června 1942 jsou vypáleny Ležáky. Poslední odeslanou zprávu odvysílá Potůček 26. června 1942 v tomto znění: „26. června 1942, Libuše, 06260/42. Ležáky u Vrbatova Kostelce (Skuteč), kde jsem byl se svou stanicí, byly srovnány se zemí. Lidé, kteří nám pomáhali, byli zatčeni. Jen s jejich pomocí jsem mohl zachránit stanici a sebe. Fred v ten den v Ležákách nebyl. Nevím o něm a on neví o mém nynějším umístění. Doufám však, že se nám podaří dát se opět dohromady. Zůstal jsem nyní sám. Lidé se bojí a jsou nedůvěřiví, lze těžko navazovat nové styky. Pro případ, že bych se nesešel s Fredem, udejte mi jméno a adresu jeho nástupce. Udejte mi, prosím, heslo depeší 869–97, šifrou tohoto telegramu. Příští vysílání ve 23 hodin dne 28. června.“
Žádné další vysílání již bohužel neproběhlo. Potůček zůstal zcela osamocen, neboť velitel výsadku Alfréd Bartoš padl do léčky a při přestřelce s gestapem byl 21. června 1942 zabit, Josef Valčík zemřel 18. června 1942 v kryptě kostela Cyrila a Metoděje spolu s ostatními atentátníky. Potůček nakonec nalezl úkryt u sedláka Antonína Burdycha v osadě Končiny u Bohdašína, kde na něj však gestapo udělalo zátah. Statečný Potůček se prostřílel z obklíčení a uprchl, ovšem jeho popis byl odeslán na všechny četnické stanice v okolí. Velitel četnické stanice v Doubravici Karel Riegel je informován o Potůčkovi, ale schválně pátrán pozdrží, aby dal parašutistovi šanci uniknout. Potůček unikal pronásledování tři dny až zcela fyzicky i psychicky vyčerpaný usnul v malém lesíku u obce Trnová poblíž obce Rosice nad Labem. Tady jej spícího nalez četník ze stanice v Doubravici štábní strážmistr Karel Půlpán. Agilní Půlpán nedal Potůčkovi sebemenší šanci a na místě jej zastřelil jednou ranou do hlavy ze služební pistole. V popisu události se zásadně rozchází jak Půlpánova výpověď, tak následná pitevní zpráva. Jak tedy Jiří potůček přesně zemřel není bohužel známo. Je jisté, že poslední člen paraskupiny SILVER A zemřel rukou českého člověka.
Žádné štítky.