Mitchell Paige – rozzuřený mariňák dokázal Japoncům pěkně zatopit

  

Mezi nejhorší místa, kde zuřila druhá světová válka, můžeme bezpochyby zařadit válčení v Pacifiku, kde proti císařskému Japonsku stály americké vojenské síly. Japonci byli nesmiřitelným nepřítelem, kdy ani předpoklad jisté smrti nezabránil japonským vojákům provést útok s cílem zabít alespoň jednoho Američana. Jedním z nejhorších bitev v Tichomoří byla bezesporu bitva o Guadalcanal, kde se vyznamenali američtí mariňáci a ukázali, že patří mezi nejtvrdší muže v americké armádě. Mezi takovými vojáky svým činem přeci jen jeden vyčníval. Jeho jméno je Mitchell Paige.

Mitchell Paige se narodil 31. března 1918 ve městě Charleroi v Pennsylvánii. Jeho rodiče byli srbskými přistěhovalci a jeho původní jméno znělo Mitchell Pejić. Malý Mitch měl od mala rád dobrodružství, a tak nikoho nepřekvapí, že se v 1936 nechal naverbovat k mariňákům. Po absolvování náročného výcviku byl na svou první pozici odvelen na loď USS Wyoming, kde sloužil jako střelec. Jeho vojenská kariera jej dokonce zanesla až do Číny, ale v roce 1940 se vrátil zpět do USA. V té době byl již příslušníkem 7. regimentu amerických námořních sil. Relativně klidná služba mu obratem skončila japonským útokem na přístav Pearl Harbor, neboť na základě tohoto japonského útoku vystoupily USA do války.

7. regiment spolu s Mitchem byl odvelen nejdříve na Samou a následně pak na Šalamounovy ostrovy k místu zvanému Guadalcanal. V této bitvě, kde bylo husarským kouskem vůbec přežít, provedl Mitch neskutečný husarský kousek.

Kolem druhé hodiny ranní měl Mitch hlídku u svého kulometu, dobře zakopán na okraji americké linie. Byl součástí malé přibližně třicetičlenné hlídkující čety. V tom si všiml velkého množství světel na japonské straně. Na Mitche a ostatní se řítilo na dva a půl tisíce japonských vojáků dychtících po americké krvi. V této situaci by nebylo zbabělostí se stáhnout, ale Mitch s ostatními zůstal na pozici a jakmile se Japonci přiblížili na jistý dostřel, spustili mariňáci palbu z kulometů. Překvapené Japonce kulometná palba začala nekompromisně kosit po desítkách. Bohužel pro mariňáky, Japonci se zásadně nevzdávali, takže hned jak zkonsolidovali síly, vrhli se zpět na Mitche a jeho muže. První vlna byla odražena masivní kulometnou palbou, avšak v dalších vlnách se Japoncům podařilo proniknout až k zakopaným americkým pozicím. V zákopech se rozhořel brutální boj muže proti muži. Mitch, ačkoliv zraněn bajonetem, odrazil útok pomocí legendárního nože Ka-Bar, který je součástí výzbroje americké námořní pěchoty. Když se zbavil útočníka, tak neváhal a začal kosit kulometem všechny cíle, které neměli americkou helmu. Když neměl na koho střílet, přesunul se na jinou palebnou pozici a pálil dál. Když se mu přehřál kulomet, opět se přesunul k funkční zbrani. Rozzuřený Mitch působil jako zosobnění pomsty. Po několika hodinách boje se Mitch vydal za svými muži, aby zjistil, kdo přežil a mohl vést útok. Bohužel zjistil, že z celé čety zbyl jen on sám, a navíc byl obklopen velkým množstvím Japonců. Mitch věděl, že vzdát se nemá cenu, a tak pořád pálil na nepřátelské vojáky a dokázal se dostat až malé jednotce mariňáků. Vzal si kulomet z nedaleko stojící trojnožky a vojákům přikázala nasadit bajonety. Mitch s kulometem v ruce zavelel k útoku. Dvanáct mariňáků proti tisícovce Japonců. Tento útok byl od začátku odsouzen k nezdaru, což ovšem Mitche a jeho muže nezastavilo. Díky temné noci a naprosté dezorientaci nepřátelských vojáků si nikdo z Japonců neuvědomil, že útok je veden jen hrstkou Američanů. Japonci nakonec ustoupili a další útok odvolali, takže Mitch a jeho muži dokázali udržet strategicky nesmírně důležité Hendersonovo letiště v rukou Američanů.

Po vítězství u Guadalcanalu byl Mitch odvelen do Austrálie, kde setrval až do konce války. Do civilu odešel v hodnosti plukovníka a svůj život pak zasvětil pátrání po překupnících s falešnými Medailemi cti.

Mitchell Paige zemřel 15. prosince 2003 ve věku 85 let a je pochován na hřbitově v kalifornském městě Riverside.

Žádné štítky.