Oldřich Frolík – od práce v továrně až k výsadku Anthropoid

V době protektorátu Böhmen und Mähren, který fungoval na našem území od března 1939 do května 1945, docházelo jak k hrdinským činům českého odboje, tak k mnoha zradám, kolaborantství a konfidentství. Vzhledem k tvrdosti, s jakou nás Německo okupovalo, se nelze divit, že někteří lidé enormní tlak v podstatě permanentního strachu o život svůj a svých blízkých nevydrželi. O to více jsou ceněni tací, kteří i přes neustálou hrozbu dopadení gestapem se zapojili do odboje proti nacistické okupaci. Jedním z nevýraznějších byl i kovodělník a odbojář Oldřich Frolík.

Oldřich Frolík se narodil 11. dubna 1909. Vyučil se kovodělníkem a nastoupil do Janečkovy továrny, kde jej měl čekat klidný život. Oženil se s Barborou Kvasničkovou a ani jeden nejevil touhu po nějakém zvláštním dobrodružství. Začátek okupace však Frolíkovi nasměroval jinak. Oldřich se v podstatě okamžitě zapojil do odbojové činnosti na území protektorátu. Již v roce 1941 byl členem radikální sokolské odbojové frakce „Říjen“, kde spolu se svými kamarády Janem Zelenkou-Hajským, Jaroslavem Pechmanem a kapitánem Karlem Pavlíkem provozoval zejména diverzní činnost. V Janečkově zbrojovce pracoval Frolík i se svým přítelem Otakarem Šrámkem, který jej v roce 1942 nakontaktoval na parašutisty výsadku Anthropoid, pro které se Oldřich Frolík stal ceněným zbrojařem díky své práci ve zbrojovce. Zařizoval veškeré zbraně i munici výbušniny nevyjímaje, které pro parašutisty též ukrýval ve svém bytě v Kvestorské ulici č.p.337. Tato pomoc výsadku Anthropoid byla pro Frolíkovi životně nebezpečná a oba manželé se jí bez výhrad zhostili i přes to, že v té době měli dvě malé dcery Květu a Jitku.

Po uskutečnění atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v květnu 1942, začalo mohutné zatýkání mimo jiné na základě zrady parašutisty Karla Čurdy z výsadku Out Distance. Paradoxně tato první vlna zatýkání se Frolíkovým vyhnula a gestapo přišlo na Oldřicha Frolíka až o čtyři měsíce později. Dne 15. září dorazili k Frolíkovým tři důstojníci, aby provedli domovní prohlídku a Frolíka zatkli. Příslušník gestapa Alfred Keller, SS-Hauptscharführer a kriminální asistent Alois Gruber a kriminalista a překladatel gestapa Oberscharführer SS Ernst Hoenig. Poté co muži dorazili do bytu, vyšel jim vstříc Frolík a po vyjednávání s tlumočníkem Ernstem Hoenigem jim sdělil, že půjde bez odporu jen si vezme kabát. Tato památná věta odstartovala něco, s čím gestapáci naprosto nepočítali. Klidný Frolík se jim nejevil jako nebezpečný, a tak jeho akce všechny tři o to více překvapila. V momentě, kdy si Frolík šel pro kabát, tak sáhl do jeho kapes a vytáhl nabitou pistoli a začal bleskurychle a smrtelně přesně střílet. Ve zprávě ze zatýkání stojí toto: „Gruber utrpěl pod krkem střelné poranění hrudníku a pravděpodobně vykrvácel v důsledku proražení aorty. Současně byl 4 výstřely těžce zraněn oberscharführer SS, kriminalista Ernst Hoenig. 3 výstřely mu roztříštily čelist a čtvrtý způsobil průstřel stehna s eventuálním poraněním pánevní kosti.“ Jediná Keller se dokázal navzdory postřelení do podbřišku schovat před další střelbou a zachránit si tak život. Frolík vzal okamžitě svou ženu Barboru a dali se na útěk. Pikantní na tomto útěku je fakt, že pravděpodobně použili vůz, kterým je gestapo přijelo zatknout.

Opuštěný byt následně gestapo důkladně prohledalo a nalezlo velké množství zbraní a munice včetně bomb podobných těm, které byly použity při atentátu. Definitivním důkazem, že se jedná o důležitého člena odboje, byl nález loketní opěrky samopalu Sten, který měl u sebe Josef Gabčík.

Po útěku se Frolíkovi skrývali v domě v ulici Na bojišti 7, kde Frolíka nakonec gestapo dopadlo. Na zatčení Oldřicha Frolíka se velkou měrou podílel protektorátní četník a konfident gestapa Jaroslav Panenka. Tomu Frolík věřil a Panenka jej 23. září 1942 vylákal do léčky, kdy na něj na ulici čekala přibližně stovka příslušníků protektorátní policie a gestapa. Frolík se sice bránil, ale tentokrát se mu již uprchnout nepodařilo. Není bez zajímavosti, že byl přemožen až osmi muži.

Spolu s Frolíkem gestapo zatklo i jeho ženu Barboru a po výsleších v Praze byli převezeni do Terezína, kde byli odsouzeni k smrti a následně deportováni do koncentračního tábora Mauthausen. Díky preciznosti, se kterou nacisté vedli své záznamy, víme, že následně byla v Mauthausenu dne 26. ledna 1943 v 16:15 popravena Barbora Frolíková a tentýž den v 16:49 byl ranou do týla popraven i Oldřich Frolík.