Bennie G. Adkins – záchrana kamarádů i nekompromisní boj na život a na smrt

Ve Vietnamské válce se mnoho vojáků snažilo jen přežít. Podmínky i nepřítel byly hrozivé a tváří v tvář válečným hrůzám se nejednomu muži zhroutili představy o vlastní odvaze. O to víc byli oceňováni vojáci, kteří navzdory nesnesitelnému vlhku, horku a všudypřítomnému nepříteli projevili osobní statečnost nad rámec svých povinností. Mezi takové muže patřil i první seržant jednotky zelených baretů jménem Bennie G. Adkins.

Bennie Gene Adkins se narodil ve městě Waurica v Oklahomě 1. února 1934. V roce 1956 byl odveden do armády a byl dislokován na základně v Německu jako člen 2. pěší divize a následně převelen do Fort Benning v Georgii. Tady absolvoval v roce 1961 výsadkový výcvik a dobrovolně se přihlásil ke Special Forces Group, kde sloužil celých 13 let. Jako člen speciálních sil byl nasazen i ve Vietnamu, kde postupně odsloužil tři turnusy. Zásadní byl pro něj poslední turnus, díky němuž se dostal až na základnu A Shau, kde sloužil jako první seržant 5th Special Forces Group u 1st Special Forces. 

Tento tábor byl ukryt uprostřed džungle a jeho úkolem bylo narušovat zásobování Vietcongu, avšak tato pozice byla brzy odhalena a následně bylo rozhodnuto o nutnosti základnu zničit. Došlo k naprostému obklíčení tábora a dne 9. května 1966 začala nepřátelská palba z minometů. Adkins stihl vyběhnout ze svého stanu a padnout do své minometné díry, kde byl umístěn minomet ráže 81 mm. Obsluha minometu byla těžce zraněna, a tak se Bennie ujal odvetné palby, ačkoliv naprosto netušil odkud nepřítel střílí. To mu ovšem nebránilo houževnatě pílit na všechny strany až do vyčerpání munice. Adkinsova pozice byla i díky mohutné obranné palbě zaměřena a do jeho blízkosti dopadl dělostřelecký granát, který jej odmrštil na vzdálenost několika metrů. Štěstí stálo při něm, a tak se velmi rychle vrátil na pozici, ze které zjistil, že při mohutném útoku NVA a Vietcongu bylo zraněno několik spolubojovníků, kteří se nacházeli na otevřené části bojiště. Ačkoli těžká palba umlkla, tak zde bylo ještě velké nebezpečí od nepřátelských odstřelovačů. Seržant při transportu kamarádů do bezpečí byl zasažen, ale nikoliv smrtelně, a tak pokračoval v záchraně s neuvěřitelnou vervou. 

Další až téměř neskutečná kousek předvedl hned vzápětí, kdy se vydal pro zásoby, které vrtulník díky nepřátelské palbě shodil mimo koridor tábora. Adkins se dobrovolně přihlásil a zásoby dostal do bunkru. V této chvíli bylo rozhodnuto, že je situace bezvýchodná a je třeba se evakuovat se zbytkem přeživších. Seržant Adkins se opět nabídl, že bude ústup jen s několika muži krýt. Dostal souhlas a začal pálit do nepřítele vším, co měl po ruce. Postupně mu docházela munice v minometu, pak v bazuce, a nakonec pálil po Vietnamcích ze své M16 A1 za doprovodu ručních granátů. Stačili spálit veškeré tajné dokumenty a signalizační vybavení a vydali se k vrtulníku. Na místě evakuace však zjistili, že poslední vrtulník odletěl a jsou v tom sami. Nezbývalo než útěk do džungle, při kterém měli v patách hordy Vietnamců. Vojáci se dokázali po 38hodinové boji skrývat v džungli dalších 48 hodin, kdy jim šli po krku nejen jednotky Vietcongu, ale ozvala se i zranění a divoká zvířata cítící krev. Doslova v poslední chvíli je našel a vyzvedl evakuační vrtulník. Seržant Adkins za celou bitvu i následný útěk dokázal prokazatelně zlikvidovat 175 nepřátelských vojáků a přežít na osmnáct různých zranění včetně střelných. 

Za svou odvahu a statečnost nad rámec svých vojenských povinností obdržel seržant Bennie G. Adkins Medaili cti. 

Po návratu z Vietnamu sloužil ještě několik let v armádě a roku 1978 šel do výslužby. Aby toho nebylo málo, tak si Bennie doplnil vzdělání až k doktorátu z práv a založil si i prosperující firmu. Seržant Adkins zemřel dne 17. dubna 2020 ve věku 86 let na komplikace spojené s koronavirem.

Žádné štítky.