Výročí řecké osvobozenecké války – Kalamata

Dne 25. března 1821 byl odstartován boj za osvobození řeckého národa od nadvlády Osmanské říše, dne, od kterého již uplynulo přesně 200 let. Tento den dobyli řečtí povstalci peloponéské město Kalamata, které v té době bylo druhým největším městem na Peloponéském poloostrově. Tím byla zahájena řecká občanská válka, z níž nakonec povstal samostatný řecký stát.

Odpor proti osmanské nadvládě.

Ačkoliv toto datum pojednává již o konkrétním řeckém vítězství, tak historie sporu Řeků a Osmanů v oblasti Malé Asie sahá až tisíc let do minulosti. Na přelomu 18. a 19. století se Osmanská říše, držící do té doby nadvládu nad Balkánským poloostrovem propadat do krize, kterou pocítil nejen její politický vliv, ale také její armáda. Tento sled událostí a nespokojenosti řeckého obyvatelstva s tureckou vládou způsobil rozpoutání boje za znovuvytvoření samostatného řeckého státu. V jeho ústředí stála organizace Filiki Eteria (Přátelské sdružení), založena roku 1814 v Oděse a od roku 1817 sídlící v Istanbulu. Toto sdružení si během krátkého období vytvořilo spoustu poboček uvnitř i vně Osmanské říše a spolu s tím získala velké množství členů a příznivců napříč všemi společenskými vrstvami.

Počátek povstání

První jiskrou řeckého povstání byla událost z března roku 1821, kdy vůdce řeckého separatistického spolku, zvaného řecky Filiki Eteria (Přátelské sdružení), Alexandros Ypsilantis pronikl se skupinou ozbrojenců z Ruska na území Moldávie. V důsledku nedostatečné podpory ze strany Ruska a odporu místních obyvatel však tento pokus skončil neúspěchem. 17. března 1821 byl povstalci zahájen pochod na peloponéský přístav Kalamata. Povstalci se dne 25. března společně shromáždili v mnohatisícovém šiku na z města viditelném kopci Ayia Anna. Tento samotný krok způsobil psychologický tlak na posádku města dostatečný k tomu, aby se město vzdalo bez boje. Stalo se tak prvním městem, jež bylo v řecké válce za nezávislost osvobozeno.

Výsledek války a uznání nezávislosti

Válka za nezávislost Řecka byla obzvláště surová, a i přes odhodlání, zločiny a ztráty na obou stranách přinesla své ovoce. I přestože se v té době řečtí povstalci nedočkali výraznější podpory ze strany křesťanských států, došlo na londýnské konferenci velvyslanců v roce 1830 k uznání nezávislosti nového řeckého státu na mezinárodní úrovni.

KRUPKA. Jaroslav. Krvavý boj Řeků. Svržení nadvlády Osmanů zkalily masakry na obou stranách. Deník.cz [online]. 23.03.2021 [cit. 02.04.2021]. Dostupné z: https://www.denik.cz/ze_sveta/recka-osvobozenecka-valka.html

ŽELIEZKO. Petr. Historie Řecka (od středověku do současnosti). Mundo [online]. [cit. 02.04.2021]. Dostupné z: https://www.mundo.cz/recko/historie