Indiánští zvědové byli pro armádu nejen během indiánských válek nepostradatelnými pomocníky a spojenci. Jejich činnost spočívala v patrolování před hlavní vojenskou kolonou a v monitorování terénu. Díky svým stopařským schopnostem pomáhali zjišťovat pohyb nepřátelské skupiny v terénu nebo odhalit počty koní a nepřátel. Pro vstup do armády měli indiánští zvědové nespočet důvodů, mezi které patřila například vzájemná kmenová nevraživost, či možnost získat velké množství skalpů a odehnaných koní. Jedním z nejslavnějších indiánských zvědů byl osobní zvěd podplukovníka George Armstronga Custera z kmene Arikarů jménem Krvavý nůž.

Krvavý nůž se narodil někdy mezi lety 1837 až 1840. Jeho otec pocházel z kmene Hunkpapů a matka z kmene Arikarů. Mládí prožil v lakotské vesnici svého otce, kde byl díky svému smíšenému původu často terčem útoků ostatních. Mezi trýzniteli vynikal náčelník Phizí (Žluč) a i díky jeho neustálým útokům brzy lakotskou vesnici i s matkou opustil a zamířil k Arikarům tábořícím nedaleko městečka Stanton v Severní Dakotě. Arikarové byli čilí obchodníci a na cestách za obchodem byli velmi často napadáni právě skupinami Lakotů. I Krvavý nůž napadení neušel, když jeho skupinu přepadli bojovníci z kmene Hunkpapů v čele s náčelníkem Phizí. Útočníci jej ztloukli, svlékli a poplivali za doprovodu mnoha posměšků. O poznání hůře dopadli jeho bratři, které napadl stejný náčelník, ale na rozdíl od Krvavého nože byli oba bratři bez milosti zabiti, skalpováni a jejich těla ponechána divoké zvěři.
Krvavý nůž si během období, kdy pracoval jako doručovatel pošty mezi stanicemi, osvojil mnoho dovedností, které mu pomáhali vyhnout se útočícím Lakotům. Svou první výpravu v pozici armádního zvěda a posla vykonal v roce 1865 ve službách generála Alfreda Sullyho v tažení proti Siouxům. V zimě téhož roku Krvavý nůž vystopoval indiány z kmene Hunkpapů v čele s Phizím poblíž pevnosti Fort Berthold a za pomoci vojáků kapitána Adamse Bassetta byl Phizí přepaden a těžce zraněn. Jen díky zásahu jistého nadporučíka jej Krvavý nůž nezastřelil. Phizí, jehož zranění byla velmi těžká z pobodání bajonetem, se zotavil a zapojil do dalších výbojů proti americké armádě. Mimo jiné se účastnil i bitvy u Little Big Horn, kde se velmi osvědčil jako bojovník a stratég.

Po relativně klidném období života přišlo osudové setkání s Custerem v roce 1873 v pevnosti Fort Rice. Ti dva si okamžitě padli do oka a kroky Krvavého nože byli nasměrovány do řad 7. kavalerie. Custera doprovázel jako jeho oblíbenec na výpravách do Yellowstone i do Black Hills, kde málem došlo ke střetu s Lakoty, ale nakonec z něj sešlo k všeobecnému zklamání všech Arikarů v řadách 7.kavalerie.
Krvavý nůž nebyl Custerovým oblíbencem jen díky svým schopnostem, ale mimo jiné i proto, že umožnil Custerovi splnit si velký lovecký sen. 7.srpna 1874 vystopoval nedaleko ležení velkého medvěda Grizzlyho a spolu s Custerem se jej vydali ulovit. Custer obrovské zvíře napoprvé zasáhl pouze do nohy a musel vystřeli ještě jednou. Bez zajímavosti není ani fakt, že ránu z milosti tomuto majestátnímu zvířeti uštědřil nožem do krku právě Krvavý nůž.

Celá kariéra i život Krvavého nože v řadách 7. kavalerie po boku podplukovníka George Armstronga Custera spěla k tragickému finále, které na sebe vzalo podobu bitvy u Little Big Hornu 25.června 1876. Krvavý nůž byl přidělen spolu s dalšími zvědy k formaci majora Marcuse Rena. Krvavý nůž tušil svůj konec a ráno před bitvou prohlásil s rukama zdviženýma ke slunci: „Dnes večer Tě už neuvidím klesat dolů za kopce.“ Smrt si Krvavého nože našla hned v prvních fázích bitvy, kdy byl gestem přivolán k majoru Renovi na poradu o dalším postupu. Přijíždějícího zvěda střela zasáhla do hlavy a krev smísená s mozkem vystříkla na majorovu tvář. Dlužno říci, že majora tento moment velmi silně zasáhl a začal vydávat velmi zmatené rozkazy a panikařit. Tělo Krvavého nože bylo po prohrané bitvě znetvořeno a byla mu uřezána hlava, kterou si Hunkpapové odnesli do svého tábora. Jeho skalp byl identifikován v opuštěném táboře jedním z mužů Gibbonovi kolony. Krvavý nůž byl pohřben 27.června 1876 v mělkém hrobě na který muži z Gibbonovi kolony navršili mohylu, aby se nestal kořistí divoké zvěře.
