Stejně jako věda i technologie se vyvíjí s postupem času, i způsoby vedení války nejsou takové, jakými byly v minulosti. Vývoj zbraní hromadného ničení představuje velké riziko pro budoucnost lidstva a v důsledku toho již není běžné, aby se rozvinuté země vzájemně konfrontovali v otevřeném konfliktu, jak tomu bylo v minulosti. Jedním z důvodů je rozšíření jaderných zbraní, kterými v současnosti disponuje velké množství rozvinutých států. Z tohoto důvodu musí státy najít alternativní způsob řešení konfliktů. A vzhledem k tomu, vedení konvenční války by mělo příliš ničivé následky, je potřeba najít alternativní způsob. V kontextu válečného konfliktu na Ukrajině, trvajícího od roku 2014 do současnosti, se čím dál více hovoří o tzv. hybridní válce.
Definice pojmu
Podle jedné z definic, hybridní válka je ozbrojený konflikt vedený kombinací nevojenských a vojenských prostředků, jež mají za cíl svým synergickým efektem přinutit protivníka k učinění takových kroků, které by sám o sobě neučinil. Stát je v případě hybridní války alespoň jednou stranou konfliktu. Hlavní roli při dosažení cílů války hrají nevojenské prostředky v podobě psychologických operací a propagandy, ekonomických sankcí, embarg, kriminálních aktivit, teroristických aktivit a jiných subverzních aktivit obdobného charakteru. Vojenské operace útočníka jsou vedeny na zapřenou nepravidelnými silami kombinujícími symetrické a asymetrické způsoby vedení bojové činnosti proti celé společnosti a zejména proti jejím politickým strukturám, orgánům státní správy a samosprávy, ekonomice státu, morálce obyvatelstva a ozbrojeným silám.
Informační válka a terorismus
Pro hybridní válku je mimo jiné charakteristická informační válka a dezinformace. Právě dezinformace hrály v posledních letech významnou roli v destabilizaci západního světa a vzestupu aktivity radikálních hnutí jak na pravé, tak i na levé straně politického spektra. Pro současné hybridní konflikty je také mnohem hojnější používání teroristických skupin a bojůvek. Příkladem nám může být právě např. již zmiňovaný konflikt na Ukrajině, v němž Rusko podporuje nelegitimní separatistické režimy v oblasti Doněcku a Luhansku, které mezinárodní komunita považuje de-facto za teroristické.
Jelikož je tento pojem stále v plenkách, nedá se tato definice považovat za stoprocentně pravdivou či stoprocentně pokrývající všechny podoby hybridní války. Víme pouze jedno, tento pojem z našeho povědomí jen tak nezmizí.
STOJAR. Richard. Vývoj a proměna konceptu hybridní války. Vojenské rozhledy [online]. 2017 [cit. 23.02.2021]. Dostupné z: https://www.vojenskerozhledy.cz/kategorie-clanku/ozbrojene-konflikty/vyvoj-a-promena-konceptu-hybridni-valky
Hybridní válka jako nový fenomén v bezpečnostním prostředí Evropy. Natoaktual [online]. 2015 [cit. 23.02.2021]. Dostupné z: https://www.natoaktual.cz/publikace/Ipublikace-hybridni-hrozby
