Ronald C. Speirs – statečný velitel i nekompromisní zabiják

V červnu roku 1944 se uskutečnila jedna z největší spojeneckých operací druhé světové války jíž se účastnila i 101 výsadková divize přezdívaná podle svého znaku „Screaming Eagles“. V rámci 506 výsadkového pluku zde sloužil i nesmlouvavý velitel Ronald Charles Speirs, který si za dobu své služby připsal několik kontroverzních rozhodnutí a zároveň i odvážných činů, místy téměř hraničících s šílenstvím.

Ronald Charles Speirs se narodil ve Skotsku, ale poměrně záhy s rodiči emigroval do USA. Už na střední škole absolvoval armádní výcvik, který ukončil jako nadporučík. Ihned po vstupu USA do války se Speirs dobrovolně přihlásil k výsadkářům, kde působil jako velitel čety D 506 výsadkového pluku, později začleněného do 101 výsadkové divize. Po výcviku v Toccoa byl převelen do Anglie, kde se cvičil pro invazi do Evropy.

Speirse provázela pověst zabijáka, který den po výsadku v Normandii zastřelil svého seržanta. Tato událost nebyla dost dobře ověřitelná, ale vojáci z druhého praporu tomu věřili a to stačilo, aby se Speirse báli a zároveň ho respektovali. Celý incident popisuje ve své knize jeho velící důstojní Richard Winters takto: „Toho večera dostala rota D rozkaz zastavit svůj útok před Ste. Come-du-Mont, aby mohlo velitelství pluku koordinovat dělostřeleckou přípravu před pozemním útokem. Dělostřelectvo pluku určilo patnáct cílů, které budou v blízkosti Ste. Come-du-Mont ostřelovat.  V úvodu útoku bude dělostřelecká palba vedena těsně před americké linie, pak se vždy po čtyřech minutách posune o sto metrů dál. Plukovník Strayer nařídil rotě D, aby za dělostřeleckou přípravou postupovala směrem k cíli útoku. Poručík Speirs sdělil velitelům svých družstvech po celé linii, aby držela současné pozice, dokud nebude dělostřelecká palba zkoordinována. Jeden ze seržantů jeho rozkaz ignoroval. Speirs mu rozkaz zopakoval, ale seržant znovu odmítl uposlechnout. Speirs pak střelil seržanta mezi oči. Tím pravděpodobně zachránil životy ostatních příslušníků družstva. K jeho cti nutno říci, že o celé události okamžitě zpravil velitele své roty, kapitána Jerre S. Grosse. Gross byl zabit druhý den při pokračování útoku na Ste. Come-du-Mont, proto se případ nevyšetřoval. Nikdo ze Speirsových vojáků o tom vyššímu velitelství nic neřekl. Domnívám se, že příslušníci čety dospěli k zdravému úsudku: mohli by přijít na řadu jako další. A za druhé – pokud by se někdo chtěl Speirsovi za tento čin pomstít, jistě by za to zaplatil.“

Tato událost spolu s dalšími tvořila pověst tohoto velmi schopného velitele. Říkalo se o něm, že zastřelil šest zajatých Němců poté, co jim nabídl cigaretu a všem zapálil. Velení, ačkoliv o incidentu vědělo, se rozhodlo nic nevyšetřovat, neb mělo kritický nedostatek velitelů schopných velet v boji.

Ovšem tyto činy převážil jeho až téměř šílený kousek, který předvedl při obléhání městečka Foy v Ardennách. Při útoku roty E bylo nutné překonat asi 250 metů volného terénu k okraji města. To se rotě dařilo až do chvíle, než ji velící důstojník Norman Dike zastavil asi 75 metrů od Foy. Dike se psychicky zhroutil a tak kapitán Winters poslal Speirse, aby převzal velení a pokračoval v útoku. Rota E měla sevřít město ze stran a rota I z boku. Kritickým se ukázalo chybějící rádiové spojení. Pro úspěšnost útoky bylo potřeba předat informace rotě I. Speirs v tuto chvíli udělal něco zcela nečekaného. Rozběhl se skrz německé linie k rotě I aniž by na něj někdo střílel. Němci vůbec nevěřili, že je něco takového možné. Do této chvíle se dá mluvit o momentu překvapení a notné dávce štěstí. Ovšem Speirs to dotáhl až do šílených rozměrů, neboť po předání informací rotě I se znovu vydal stejnou cestou zpět k rotě E. A opět jej nikdo nezasáhl. Díky Speirsovu zásahu ztratila rota E při útok jednoho muže. Bez něj by byly ztráty mnohonásobně vyšší. Po této operaci převzal Speirs velení roty E a velel jí až do konce války a byl nejdéle sloužícím velitelem této roty.

Po válce se Speirs účastnil ještě války v Koreji, kde byl součástí operace Tomahawk, kdy byl vysazen v Munsanu v jižní Koreji a měl zajistit zónu dopadu, což se mu podařilo.

Z dalších angažmá Ronalda Speirse můžeme jmenovat funkci styčného důstojníka v Postupimi a guvernéra americké věznice Spandau v Berlíně, kde byli vězněni prominentní nacisté. Albert Speer ve své knize o Spandau popisuje velitele jako tvrdého a nesmlouvavého. V tomto veliteli byl později identifikován právě Ronald Speirs. V šedesátých letech působil v Laosu jako výcvikový důstojník a později v Pentagonu jako plánovací důstojník.

Do výslužby odešel v roce 1964 jako podplukovník a 11. dubna 2007 zemřel doma ve městě Mesa v Arizoně ve věku 86 let.

Žádné štítky.